Boženci

Pořád jsme v samém srdci Bulharska. Projdeme se dnes po malebné vesničce Boženci.

Vesničku Boženci jsme navštěvovali kdysi dávno, když jsem ještě chodila do školy. Zaryla se mi do paměti svými starými domy, uličkami dlážděnými kameny a spoustou zeleně všude kolem.

Tak jsem se tam před dvěma lety šla podívat znovu. Měla jsem pocit, že se čas zastavil, že jsem se vrátila do svých školních let. Samozřejmě, že jsem si nepamatovala všechno a moc ráda jsem se po celé vesničce prošla. Pak jsem přijela znovu. A ještě jednou. A zorganizovala jsem si tam oslavu narozenin. V příjemném voňavém prostředí staré bulharské restaurace s výbornou kuchyní.

Teď vezmu na procházku do této malebné vesničky, která leží nedaleko Gabrova, v objetí Balkánu, i vás. Dnes jsou Boženci jednou z nejkrásnějších architektonicko-historických rezervací a jedním z nejvíc navštěvovaných míst v Bulharsku. Dávají si tady sraz malíři z celého světa a zvěčňují neopakovatelnou atmosféru tohoto okouzlujícího koutku.

Boženci. I samotný název vypovídá, že je to božské místo. Nádherná malebná vesnička, která už víc než 600 let žárlivě střeží bulharského ducha. Další z míst, kde člověk snadno ztratí pojem o čase. Místo, které vypovídá o životě před mnoha lety, kde se volně dýchá a pocit klidu a volnosti vás naprosto ovládne.

Ihned po příjezdu vás vtáhnou nádherné dvoupatrové a třípatrové domy s jedinečnou obrozeneckou, dodnes nedotčenou architekturou. V autentické podobě je v Boženci zachováno více než 100 domů.

Typické jsou pro ně velké verandy, střechy ze štípaných břidlicových desek a rohové krby. Přízemí domů se obvykle používalo jako obchod neboli takzvaný ďukjan, dílna, a v druhém patře bydleli majitelé.

Trocha historie. Boženci vzniklo po dobytí Veliko Tărnova Turky na konci 14. století. V té době spousta Bulharů uprchla do bezpečnějších míst hluboko v horách. Legenda praví, že na místě, kde je teď Boženci, našla útočiště pro sebe a pro svých devět synů ovdovělá bojarka Božana. Podle jejího jména se časem ustálil i název Boženci.

Postupně se vesnička rozrůstala, i díky své poloze na důležité cestě přes Balkán, v blízkosti staré římské silnice Nikopolis ad Istrum – Augusta Trayana – Кonstantinopоl. V době obrození už byla důležitou křižovatkou. Místní obyvatelé se živili hlavně chovem domácích zvířat a řemesly, obchodovalo se kůží, vlnou, voskem, včelím medem. Během 18. a 19. století Boženci zažívaly rozkvět.

Díky vzkvétajícímu obchodu si obyvatelé v té době postavili malebné domy s vysokými kamennými ploty, kovanými železnými branami a obchody před nimi. Vesnice nás díky své jedinečné atmosféře přenese o dvě století zpět v čase a ponoří nás do každodenního života obyčejných lidí.

Boženci je jediná vesnička v Bulharsku, která plně zachovala svůj obrozenecký ráz, která obsahuje a zachovává cenné etnografické a architektonické památky. Nezasáhla ji žádná urbanizace z pozdější doby. Stalo se tak, protože po osvobození postupně vymizely tradiční řemesla a obyvatele hromadně migrovali do nedalekého Gabrova pro možnosti obživy. To vedlo k přerušení kulturního, hospodářského a sociálního rozvoje vesnici. Právě díky tomuto přerušení je dodnes zachována nedotčená obrozenecká atmosféra s krásnými architektonickými vzory z 18.-19. století.

Co tedy v Boženci uvidíte?

Určitě si užijete procházku po celé vesnici. Klid, ticho, původní ulice a krásné obrozenecké domy vás přenesou do jiné doby. Nepochybně při procházce pocítíte, jak se čas zastavil v 19. století.

Skutečným mistrovstvím obrozenecké architektury je trojlodní pseudobazilika sv. proroka Eliáše. Kostel je už 180 let starý. Ve spodní části nádvoří je zachovaná malá klášterní škola.

Kostel sv. proroka Eliáše

Několik domů v Boženci dnes slouží jako muzea. V domě Baby Rajny se nachází etnografická expozice z 18. století.

Dům baby Rajny

Každý rok se Boženci stávají dějištěm připomínání různých tradičních zvyků a rituálů z bulharské minulosti.

Po celé vesnici jsou otevřené ďukjany, kde si můžete koupit místní džemy, různé suvenýry nebo místní specialitu pestil, takzvaná gabrovská čokoláda. Která ale není vůbec žádná čokoláda a dělá se ze švestek.

Odpočinout si můžete v místní cukrárně, kde si pochutnáte na turecké kávě nebo proslulém bílém džemu, bulharsky bjalo sladko. Je to džem jen podle názvu, v podstatě se vaří bez ovoce. Je to místní specialita gabrovského regionu.

Na konci procházky si v klidu můžete odpočinout a dát si dobré jídlo v některé z místních tradičních restaurací – mechaně. Pochutnáte si na jejích specialitách a třeba i na dobrém vínu.

Můžete se podívat i na video z YouTube a ještě víc si užít virtuální procházku po Boženci. Vybrala jsem krátké, cca 3,5 minut video z dronu. 

Mimochodem, ten náhled videa je z jednoho penzionu, říká se tomu dům pro hosty. Přes starobílou architekturu je interiér zařízený moderně a nebude vám chybět nic, na co jste zvyklí.

Jestli umíte bulharsky (a i kdyby ne), můžete se podívat i na další video z YouTube s komentářem v bulharštině. Na to byste si měli vyhradit trochu více času, cca 6,5 minut. To povídání je vesměs přibližně to, co obsahuje i tento článek.

Ve své procházce dál můžete pokračovat po staré římské cestě, která je nedaleko vesnice zachovaná a pokračuje jako ekostezka směrem do Gabrova. Z východní částí Boženci začíná horská stezka směrem na malebné městečko Trjavna. Jestli se chcete krásně projít a vyčistit si hlavu v příjemném zalesněném horském prostředí, je k tomu tato ekostezka ideální. O Trjavně vám povím příště.