THRÁCKÉ POKLADY

Thrákové byli pohádkově bohatý národ, byli mistři ve zpracovávání zlata a stříbra, rádi používali šperky. I přes velkou časovou vzdálenost nám zanechali spoustu odkazů na svoji kulturu, náboženství a zvyky. Hlavním zdrojem informací o jejich bohatství jsou nejen archeologické vykopávky, ale také nálezy úplně mimo archeologický kontext. Některé poklady byly nalezeny v bohatých thráckých hrobkách. Počet antických hrobek v Bulharsku se odhaduje na 10.000 až 60.000. Jiné poklady ale byly nalezeny obyčejnými lidmi, nejčastěji při kopání ve svých zahradách.

Panagjurski zlatý poklad

Zvláště působivý je Panagjurski poklad, opravdové vrcholné dílo thráckého umění a jeden ze symbolů Bulharska. Byl nalezen v roce 1949 třemi bratry, kteří vykopávali hlínu na výrobu cihel nedaleko Panagjurište.

Stáří pokladu se datuje od konce 4. a začátkem   3. století př. n. l. Jeho celková váha je 6,164 kg. Představuje nápojový servis pro rituály s nevypočitatelnou uměleckou hodnotou. 

Skládá se z devíti zlatých nádob, bohatě zdobených figurální kompozicí – jedna fiala a 8 rhytonů.

Podobné nádoby z drahých kovů jsou symboly společenského postavení a jsou používány v rituálech thráckých knížat. Vyobrazení bohů a hrdinů, hlav s negroidními rysy, posvátných zvířat a mytologických bytostí ve starověku mělo rituální funkce – vyčistit tekutinu a chránit účastníky rituálu.

Panagjurski poklad má obrovský význam pro studii života Thráků a jejich vztahů s helénskou kulturou. Repliku pokladu uvidíte v Historickém muzeu v Panagjurište, kde se jednou za rok na měsíc vystavuje pravý poklad.


Rogozenski poklad

Zatím největší poklad co do počtu předmětů, nalezen na území Bulharska, je poklad z vesnice Rogozen, oblast Vraca. Poklad byl nalezen náhodou na pozemku, kde byla dlouhá léta pěstována zelenina, při výkopových pracích na stavbě vodovodu, pouze v 50 centimetrové hloubce. Bylo přitom nalezeno 65 stříbrných předmětů – 42 konviček, 22 fial a 1 pohár. Po příchodu archeologů pak bylo nalezeno dalších 86 fial, 12 konviček a 2 poháry.

Celkově je to 165 stříbrných nádob, některé z nich jsou pozlacené. Většina z nich jsou bohatě vyzdobené náboženskými scénami – jak s thráckými motivy, tak i scénami z řecké mytologie. To je důkazem silné vazby a kulturní výměny mezi starověkými Řeky a thráckými kmeny. Dá se předpokládat, že tento poklad patřil místnímu vládnoucímu rodu a předměty byly sbírány během mnoha let – od 5. století př. n. l. do 40. let 4. století př. n. l.

Tento poklad se nachází v muzeu ve městě Vraca.


Vlčitrnski poklad

Vlčitrnski poklad byl nalezen v roce 1925 nedaleko vesnice Vlčitrn, Plevenska oblast, při kopání na vinici. To je největší zlatý poklad, nalezen zatím v Bulharsku – 12,5 kg ryzího zlata s přirozenými slitinami stříbra, mědi a železa. Skládá se ze 13 předmětů. 7 z nich má formu poklic s různým průměrem, s cibulovitými držáky uprostřed (připomínající činely). Další 4 vypadají jako hluboké poháry s držáky (katos – pohár s jedním vertikálním držákem), přičemž jeden z nich je značně větší. Jeden vypadá jako velká hluboká mísa se dvěma držáky (kantarus) a váží 4 kg, a jeden z nich je sestaven ze třech mandlovitých dílů, spojených trubičkami tak, že vytváří spojité nádoby. Vlčitrnski poklad má relativně jednoduchou dekoraci, a zajímavostí je, že starověcí zlatníci vyrobili tři menší katosy tak, že stojí pouze, když jsou naplněné. Předpokládá se, že nádoby sloužily k náboženským rituálům thráckých králů, kteří zároveň byli knězi, a datují se ke konci bronzové éry – 16. – 12. století př. n. l.

Poklad se uchovává v Archeologickém muzeu v Sofii, a jeho replika v Regionálním historickém muzeu v Plevenu.


Borovski poklad

Borovski poklad je thrácký poklad z konce 5. a začátku 4. století př. n. l. Poklad byl nalezen v roce 1974 náhodou, při orbě půdy u vesnice Borovo, oblast Ruse. Při následných archeologických vykopávkách v okolí nebyly nalezeny pozůstatky osady nebo náhrobních mohyl. Poklad se skládá z pěti stříbrných nádob s pozlacením – tří rhytonů, jednoho džbánu-rhytonu a jedné mělké misky s odnímatelnými rukojeťmi. Všechny nádoby jsou zdobené vyobrazením zvířat a mytologických scén, rhytony vyobrazují koně, býka a okřídlenou sfingu.

Z ikonografického hlediska je nejzajímavější bohatě vyzdobený džbánek. Jsou na něm nápisy týkající se Thráckého krále Cotys I (383-359 př. n. l.), předpokládá se, že to byl dar od vládců Thráckého města Beos, kde pravděpodobně byla svatyně.

Borovski poklad se dnes uchovává v Regionálním historickém muzeu v Ruse, a jeho replika v Nacionálním historickém muzeu v Sofii.


Letniški poklad

Letniški poklad byl nalezen v roce 1963, u vesnice Letnica, Lovečská oblast, a datuje se od 4. století př. n. l. Poklad byl nalezen náhodou během stavby ovčína, v bronzové nádobě v hloubce 50-60 cm. Skládá se z mnoha stříbrných, některých pozlacených, předmětů koňského postroje. Zajímavý je ilustrační cyklus scén jezdce, vyobrazený na řadě plaket, který bojuje s medvědy a vlky, nebo hází kopí, následován svým sluhou. Plakety z tohoto pokladu přibližují mytologii starých Thráků a jejich náboženství.

Letniški poklad je vystaven v galérii Nacionálního Archeologického muzea v Sofii.


Lukovitski poklad

Lukovitski poklad se datuje od druhé poloviny 4. století př. n. l. Nalezen byl v roce 1953 náhodou v okolí města Lukovit místním oráčem. Skládá se ze stříbrných nádob, předmětů z koňských postrojů a velkého počtu aplikací zvířecích motivů a vyobrazení stylizovaných jezdců, většina z nich je pozlacena.