Gabrovo

V samém srdci Bulharska, na severním úpatí Staré planiny, leží průmyslové a kulturní středisko Gabrovo.

To je město, o kterém vám můžu povědět úplně nejvíc, protože tam je můj domov. Bydlím v Gabrovu od svých 5 let. Do svých 42, kdy jsem odjela do Prahy. Hodně se tu od té doby změnilo. Změny za svého dětství si moc nepamatuji. O změnách od doby, kdy jsem odjela, se dozvídám průběžně. Většinou v létě, kdy se vracím domů. Pokaždé jsou nějaké další změny. Ale i tak je to město, které znám nejlíp. Teď jsem také doma. Stačila jsem se vrátit před uzavřením hranic.

1. duben – apríl – mám neodmyslitelně spojený s Gabrovem. Gabrovo je totiž hlavním městem humoru, a to v mezinárodním měřítku. Jednou z největších místních atrakcí je právě Dům humoru a satiry. V květnu se v Gabrovu konají pravidelné festivaly a dny humoru. Nejlepší je, že si Gabrovci umí ze sebe dělat legraci.

Gabrovci jsou slavní nejen svými vtipy, ale i svojí proslulou šetrností, ze které se v podstatě zrodily i samotné vtipy. Ve skutečnosti ale nejsou až tak šetrní, aby doopravdy kvůli unikajícímu teplu řezali ocasy kočkám procházejícím dveřmi. Tento vtip zůstává jenom vtipem a vypovídá spíš o jejich vynalézavosti. Nicméně z něj vznikl i symbol Gabrova, kočka s odřezaným ocasem.

Poznáte sochy u Domu humoru? V popředí Charlie Chaplin, a v pozadí Don Quijote a Sancho Panza. Úplně v gabrovském stylu, vyrobeny z železa pro sběr

O tom, že jsou Gabrovci vynalézaví a pracovití vypovídá vývoj místního průmyslu. Ještě začátkem minulého století byl jedním z největších průmyslových středisek Bulharska. V popředí byl hlavně textilní průmysl, díky němu bylo Gabrovo nazýváno bulharský Manchester. Dobře se vyvíjel také obuvnický průmysl, zpracování dřeva, obrábění kůže a mnoho dalších odvětví. Žily zde výjimečné osobnosti, které tento rozmanitý průmysl rozvíjely. O některých z nich vám povím zvlášť, zaslouží si to.

O době velkého technického a průmyslového vývoje se dnes můžete dozvědět víc ve speciálním interaktivním muzeu, kde jsou k vidění i technické artefakty posledních 100 let. Bylo zvláštní, když jsem tam viděla i takové, se kterými jsem sama pracovala. Asi už také patřím k muzejním exponátům :-).

Gabrovo ale nebylo jen průmyslovým střediskem. Bylo, a také je, kulturním střediskem. Byla zde založena první bulharská škola v roce 1835. Jejím zakladatelem byl Vasil Aprilov, gabrovský rodák, který má velkou zásluhu v osvětové a vzdělávací činnosti. Díky jeho organizační a finanční podpoře, spolu s dalšími vlivnými Bulhary, byla založena první čistě bulharská vzájemná škola. Byla to světská základní škola v období bulharského obrození, ve které nejlepší pokročilí žáci učili své mladší spolužáky.

Dnes je budova gymnázia, postavená z darů Vasila Aprilova po jeho smrti, jedním ze symbolů města. V části budovy je národní muzeum vzdělání a osvěty. Ve dvoře je pohřben Vasil Aprilov.

Před budovou gymnázia je památník Vasila Aprilova, na něm jsou ze čtyř stran vyobrazeny různé etapy vývoje bulharského vzdělání.

Gymnázium s památníkem a nádvoří, kde je pohřben Vasil Aprilov

Gabrovo je rodištěm i dalších činitelů osvěty a kultury. První bulharský skladatel Emanuil Manolov je jedním z nich. Dnes nádherný Dům kultury nese jeho jméno a je hlavním kulturním střediskem dnešního Gabrova.

Dům kultury Emanuila Manolova

Kostel Nanebevzeti Panny Marie

Jeden z nejvýznamnějších basníků a spisovatelů pro děti, Genčo Negencov, s pseudonymem Ran Bosilek, je také gabrovským rodákem. 

Ve městě se nachází i technická univerzita. Připomíná mi mladá léta! Bydlela jsem jen cca 100 schodů pod rektorátem a jít na přednášku automaticky znamenalo rozcvičku, většinou běh nahoru po dvou schodech najednou. Kéž bych to ještě zvládla!

Gabrovo opravdu leží v samotném srdci Bulharska, na severním úpatí Staré planiny. Nedaleko, v lokalitě Uzana, je geografický střed země. Stojí zde horské chaty, tady si člověk krásně může odpočinout a načerpat energii v létě a v zimě. Odsud vedou horské turistické trasy a eko stezky. Rozkládá se zde jeden z největších přírodních parků, Centralen Balkan. O jeho úchvatné kráse povím někdy příště.

Vznik Gabrova souvisí s jeho polohou. Tady začíná průsmyk Šipka, který spojuje severní a jižní Bulharsko, tudy vede cesta ke Kazanlăku. Usadil se zde podnikavý kovář Račo, který rozpoznal příležitost, měnit podkovy koní v blízkosti průsmyku. Řeka Jantra poskytovala k bydlení dobré podmínky. Samotný název Gabrovo pochází z názvu stromu habr, podle habrových lesů v okolí. Bulharsky zní „gabăr“ (габър).

Řeka Jantra je vůbec důležitým faktorem ve vývoji celého města a jeho průmyslu. Továrny se stavěly podél toku a tak se Gabrovo vyvinulo jako dost dlouhé město, prý nejdelší v Bulharsku. Síla vody byla využívána jako pohon pro mnoho bytových a výrobních činností.

Dalším z nejzajímavějších míst k návštívení je skanzen Etăra, dnes gabrovská čtvrť. Tam jsou dodnes zachována stará řemesla, u kterých se voda používá jako pohon. To byly moderní technologie té doby! Ale o tom příště.